Zahrajem si na apríla...

22. listopadu 2010 v 17:03 | Sibelinne |  Kouřové signály
...řekla si asi Matka příroda, když plánovala letošní listopad. Jak jinak vysvětlit to, co je teď tam venku?

Ano, listopad to připomíná. Má to správnou míru sychravosti, deštivosti, depresivity a dalších nezbytných atributů. Stačí se ale pozorně dívat a zjistíte, že přece jen něco nesedí.

Když jsem šla minulý týden v Brně na nádraží, nestačila jsem se divit. Viděla jsem už rozkvetlé sedmikrásky a na hřbitově na Dušičky růže. Co mě ale ten den dostalo, byly nerozvinuté květy pampelišek.

Perličkou ovšem bylo dnešní ráno. Bylo sice mokro, foukal ledový vítr a hned jak jsem vystrčila nos ze dveří, litovala jsem, že čepice a rukavice zůstaly nahoře, ale když jsem přecházela jeden dvorek mezi školními budovami, nestačila jsem zírat.

To poslední, co bych v poslední třetině listopadu čekala, jsou kvetoucí stromy. Ale světe div se, ty holé pahýly, které o listy přišly už před pár týdny, opravdu kvetly.

Je to sotva pár let, kdy jsme se touhle dobou už brodili sněhem nebo alespoň nahnědlou studenou brečkou. Jenže letos...

Dneska jsem si s hrůzou uvědomila, že za měsíc jsou Vánoce. Taky na to obchody už začaly hezky upozorňovat, asi abychom náhodou nezapomněli :). Jenže jestli to takhle půjde dál, budou zase na blátě jako loni, a musím říct, že atmosféra byla veškerá žádná.

Meteorologové nám sice už nějakou dobu slibují sníh, ale zatím ani vločka. Martin asi letos nechal bílého koně ve stáji. Ne, že bych po sněhu až tak prahla, zima a morko je i bez něj, ale přece jenom už je pomalu na čase a opravdu doufám, že letos budeme mít bílé Vánoce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama