...když žiju jen tak napůl

17. ledna 2011 v 20:36 | Sibelinne |  Skřípu zubama
Důvod, proč jsem tak dlouho nepsala, je následující: zkouškové.

Noční můra studentů. Doba, kdy si i na jinak poměrně oblíbené učitele chystáte zaklínací formule, a na ty neoblíbené rovnou brokovnici. Doba, kdy vám konečně dojde, že i na přednáškové předměty se vyplatí učit už během semestru.

Konečně věřím těm, co mi před maturitou říkali, že je to fraška, ať počkám na vysokou. Dočkala jsem se.

A proč žiju jen napůl? Protože jinak to snad o zkouškovém ani nejde. Tedy, pokud nemáte mozek supergénia a záleží vám na tom, jak dopadnete.

Od minulého pondělí vypadal téměř každý můj den nějak takhle: budíček, snídaně, učení (někdy zkouška nebo zápočet), oběd, učení, večeře, učení, chvíle na netu, většinou velmi krátká, spánek.

Jedinou útěchou mi může být, že jsem zatím kromě jedné zkoušky všechno zvládla. Dokonce jsem z předmětu, který mě strašil celý semestr, dostala za A a pochvalu od učitele, což už nebylo ani štěstí, ale spíš zázrak.  Taky jsem si stihla vyrobit zkouškové náušnice a náhrdelník, než jsem zmizela pod horou papírů. Nicméně, dva testy mě ještě čekají, tak uvidíme.


Polosvětlou výjimkou v těchto chmurných dnech byl minulý pátek. Ráno jsem se sice učila, a pak psala zkoušku, ale i když jsem nervózně čekala na výsledek jí, i té předchozí, a neustále řešila bydlení, byl to jinak odpočinkový den. Po zkoušce jsem vyrobila nějaké šperky pro kámošky, se kterými jsem se později sešla, dala si pak dlouhou horkou polovanu, a do večera jsem učení ani neviděla.

Teď už je ovšem zase všechno ve starých kolejích. Alespoň tu ale nejsem sama. To byl další důvod, proč moje nálada klesla hlouběji než dno Mariánského příkopu. Když za čtrnáct dní vidíte kromě asi čtyř dnů jenom lidi ve škole nebo prodavačky, začne vám hrabat.

A taky se kolem vás dějí divné věci. Například kostice, která v inkriminovaném kousku oblečení byla, když jsem si ho ráno brala na sebe, během dne záhadně zmizela, a doteď nevím kam.

No, snad už to tu ty poslední dva dny doklepu a v únoru dám opravný test. Bože, jak já se těším domů! Labas vakaras, vážení.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Moon Lustre Moon Lustre | Web | 23. ledna 2011 v 15:24 | Reagovat

"Doba, kdy si i na jinak poměrně oblíbené učitele chystáte zaklínací formule, a na ty neoblíbené rovnou brokovnici."
Tohle mě opravdu pobavilo. :-)

2 Sibelinne Sibelinne | Web | 23. ledna 2011 v 17:59 | Reagovat

[1]: Asi jsi je nemusela chystat :D Jsem ráda, že už mám zkoušky kromě jedné opravné za sebou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama