Ve špatnou dobu na špatném místě

22. března 2011 v 14:38 | Sibelinne |  Kouřové signály
Taky už jste si někdy říkali, že jste se narodili ve špatnou dobu, na špatném místě nebo rovnou obojí? Já už tolikrát, že to nespočítám. Čím dál víc mám pocit, že do téhle doby prostě nepatřím. Ani na tenhle svět. A neberte to jako nějaké povzdechnutí pramenící z momentální depresivní nálady. Zrovna teď se na mě "depka" nedobývá , názor mám ale stále týž.

A kde a kdy že bych chtěla žít, když ne tady a teď? Už jsem si prošla několika obdobími. Jednou jsem chtěla žít ve starověkém Egyptě, jindy ve středověku, v dobách krásných rób a šlechetných rytířů, v dobách, ze kterých pocházejí nejzajímavější mýty a legendy, či za časů Jane Austenové. Jednu dobu jsem chtěla žít v téhle době, ale v Irsku. Hrozně moc.

Na většině epoch a míst se dá najít něco zajímavého. Ale jak člověk roste, začne mu docházet, že nic není tak idylické, jak se nám dřív mohlo zdát. Ve starověkém Egyptě bych mohla skončit jako konkubína nebo v mužském těle jako otrok, který zahyne při stavbě pyramidy. Středověk nebyl jen o krásných šatech, a rytíři nebyli vždy ochránci slabých a utiskovaných s čistým srdcem. Byla to také doba krutých bojů, špíny a nemocí, předčasné smrti na něco, co je dnes banalita, upalování údajných čarodějnic... Přelom osmnáctého a devatenáctého století v Anglii taky nebyl med. Ženy nebývaly příliš samostatné, měly se hlavně dobře vdát a chovat se podle zaběhnutých společenských norem, nevyčnívat, být ozdobou (pokud na to byly dost bohaté). A co si budeme povídat, ona ani situace v dnešním Irsku není tak úplně růžová.


Lákají mě v dnešním světě i další země, hlavně ty severské, ale... na dovolenou jsou jistě krásné, jenže když si představím, že bych žila někde, kde je často šero a většinu roku chladno, asi bych nemívala nejlepší náladu. Čím dál víc si uvědomuju, jak velký vliv na mě má počasí.

Já vím vlastně dost přesně, kde bych chtěla žít. Kde bych měla žít. Jenže taky vím, že i zázraky mají své limity. A tak nezbývá než o tom místě alespoň snít a doufat, že snad jednou...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bones1 bones1 | Web | 25. března 2011 v 21:25 | Reagovat

Ja by som sa tiež chcela narodiť...aj inde(ale aj tu docela) a,le čo narobím som presne tu kde som :-D

2 sibelinne sibelinne | Web | 25. března 2011 v 21:30 | Reagovat

[1]: Á, probuzení z mrtvých :D

Zajímalo by mě, kdo rozděluje čápům a vránám adresy.

3 Stříbrná záře Stříbrná záře | Web | 31. března 2011 v 13:49 | Reagovat

[2]: no to aj mňa teda :D ,ale akože vážne...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama