...když si připadám jako ve zlém snu

20. září 2011 v 17:36 | Sibelinne |  Skřípu zubama
Možná někteří z vás už četli článek ze včerejška, kde jsem popisovala další ze svých "báječných" cest. A dnešek byl jen o málo lepší. Asi najdu nějakého vědce, co zkoumá lepivost smůly na paty, protože tohle už fakt není normální.


Spolubydlící šla zase spát před desátou a já kolem půl jedenácté, jednak abych ji nerušila a aby nebyla od prvního dne nabručená, a taky už jsem byla docela unavená. Jak se ukázalo, asi ne dost. Pořád jsem se převalovala a nemohla usnout a navíc tu bylo přetopeno. Kolem třetí ráno už jsem to nevydržela a otevřela na chvíli okno, protože se tu nedalo ani dýchat, natož spát. Za celou noc jsem naspala maximálně tři hodiny, přerušovaně.

Pak jsem šla (v občasném dešti) do školy, na předmět jiné fakulty, přičemž ta budova je dost daleko. Napsala jsem si předtím ulice na lísteček a polovinu cesty už jsem znala, to bylo k nádraží. Odtamtud jsem to vždycky celkem v pohodě našla, ovšem když jsem došla na předposlední ulici, ze které jsem měla odbočit na jakousi Nábřežní, ani za boha jsem ji nemohla najít, ani když jsem se zeptala asi šesti lidí. Proplétala jsem se tam různými uličkami a pořád nic. Pak jsem už celá zoufalá, že to nenajdu a že jdu pozdě, přestože jsem to měla rozvržené tak, že jsem měla mít ještě asi deset minut čas, vlezla do jedné uličky, kde jsem už byla, ale tentokrát jsem nezahnula, ale šla rovně. A ejhle, dostala jsem se na Poříčí, kam měla vézt ta Nábřežní. A mimochodem, vedly tam i dvě další uličky, kterými jsem prošla, ale kdo to má vědět, že?

No tak jsem tedy konečně našla tu budovu (i když zpocená, unavená a rozbolavělá už od včerejška) a po zeptání i učebnu, ale byla zamčená. Tak jsem si říkala, že bude trapas, že jdu pozdě a jak se tam sakra dostanu. Pak jsem si vzpomněla, že některé učebny se otvírají ISICem, tak otevřu... a v učebně nikdo! Ono to dneska vůbec nebylo a nikdo se neobtěžoval napsat. Nebo to prostě jenom nedošlo, každopádně jsem šla hodinu pěšky zbytečně. Tak jsem se pak asi za další necelou hodinku, po tom, co jsem zase hledala Úvoz, doplazila do knihovny a vytiskla si formulář na potvrzení o studiu a půjčila si lepidlo, abych si mohla nalepit fotku na průkazku na vlak (vždycky jsem nosila lepidlo i pásku a najednou nikde nic, to je zvláštní).

Zítra jdu na studijní, držte mi palce, protože to bude asi o nervy. Na začátku semestru je vždycky strašný nával. Dneska byla fronta až venku na chodníku.

No a aby toho nebylo málo, četla jsem dneska na webu Within Temptation, že Robert bude kromě příležitostných show doma s dětmi a psát písně, takže ho nejspíš neuvidím. Původně ani neměli přijet, ale pak přidali Prahu. Lístek mám skoro rok a teď zjistím, že ho neuvidím. Skvělé.

Tak se mějte líp než já. Ave
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elemona Elemona | Web | 23. září 2011 v 12:05 | Reagovat

Nemusíš hledat vědce, tohle se dá shrnout jedním známým a pravdivým zákonem:

"Když se něco se... ehm nedaří, tak se to holt sere všechno!" :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama