Říjen 2011

Tak to byl teda nářez aneb Within Temptation v Praze zazářili

22. října 2011 v 16:51 | Sibelinne |  Trocha kultury nikoho nezabije
Kdyby tu teď někdo byl, tak ho asi poprosím, ať mě štípne, protože mám pořád pocit, že se mi to jenom zdálo :D Koncert Withinů byl prostě božíííííííííííííí!

Lingvisté za zrcadlem

10. října 2011 v 23:34 | Sibelinne |  Zážitník
Vlastně bych měla napsat spíš Za zrcadlem. To je totiž název čajovny, kam jsem dnes zašla posedět se třemi spolužáky. Jak jste jistě uhodli z nadpisu, jsme studenti lingvistiky.

V čajovně jsem byla teprve podruhé v životě, a i když ta první byla celkem pěkná, na tuhle neměla. Pěkně zařízené, přijemná obsluha, nabídka deskovek a Cranberries, které jsem sto let neslyšela. Někoho asi při pohledu na název napadne, že by to mohlo mít souvislost s Alenkou. A taky že ano. Interiér čajovny byl laděn do tohoto stylu. Několik zdobených zrcadel, po stěnách malůvky Houseňáka a kočky Šklíby, na wc byly pánské záchody označeny kartou kluka (nebo Janka, jak chcete) a dámské... ano, uhodli jste, dámou. No a my jsme byli taková bláznivá čajová společnost.


Dře to, ale jde to

8. října 2011 v 17:06 | Sibelinne |  Kouřové signály
Představte si, že se jednoho dne probudíte, vstanete, obléknete se, jdete do kuchyně, napustíte do konvice vodu na ranní kávu, cvaknete... a nic. Uděláte to pro jistotu ještě několikrát, než vás napadne zkusit světlo. Nejspíš si zanadáváte, proč sakra nejde elektřina, když to nebylo předem ohlášeno a nestala se ani žádná přírodní pohroma. Nakonec se nějak zvládnete upravit a spěcháte na tramvaj. A ona nikde. Vlastně se zdá kolem tak nějak všeobecně mrtvo. Zkusíte počkat na další tramvaj, ale ani ta nepřijede. Rozhodnete se jít pěšky. Zavoláte šéfovi, že přijdete později do práce, ale ten vám řekne, že ani nemáte chodit, protože ani tam elekřina nefunguje. Jdete tedy domů a obvoláte známé, kteří vám řeknou totéž. Zavoláte kamrádce do blízkého města, že nemá jezdit, protože návštěva bez elektřiny by asi nebyla nic moc. A ta vám sdělí, že jejich město je na tom stejně. To už vám začne být divné. A tak to půjde dál a dál, až se nějakým způsobem dozvíte, že elektřina nejde v celé zemi. A později, že ani v těch okolních.

Co by se asi stalo, kdyby se svět jednoho dne ocitl bez elektřiny? No, křovákům a primitivním kmenům někde v džungli by to asi bylo úplně jedno, nebo by to spíš vůbec nezaznamenali. Ale co my ostatní, kteří jsme si zvykli elektřinu používat od prvních minut našeho dne?

August 1991

6. října 2011 v 22:43 | Sibelinne |  Trocha kultury nikoho nezabije
Ne, nedala jsem se najednou na psaní anglických nadpisů. Opravdu to nemám ráda, když je pak článek česky. Tentokrát ale dělám výjimku, a to proto, že nadpis je zároveň název polodokumentu, který dnes promítali ve škole. Zatím každý semestr pořádal někdo na fakultě nějaký zajímavý večer. Dnes se promítal estonský film v originálním znění s anglickými titulky. Pojednával o osamostatnění Estonska právě v srpnu 1991.

Nejdřív jsem si řekla, že tam asi ani nepůjdu, ale pak jsem si pomyslela, proč vlastně ne, vždyť můžu kdykoliv odejít. A jsem nakonec ráda, že jsem zůstala. Nebyl to vyloženě dokument ani normální film, bylo to něco mezi. Příběh několika klíčových dnů od puče v Moskvě po osamostatnění Estonska byl podán z pohledu lidí z televize a možná i rádia (byl v tom trochu zmatek).