Dře to, ale jde to

8. října 2011 v 17:06 | Sibelinne |  Kouřové signály
Představte si, že se jednoho dne probudíte, vstanete, obléknete se, jdete do kuchyně, napustíte do konvice vodu na ranní kávu, cvaknete... a nic. Uděláte to pro jistotu ještě několikrát, než vás napadne zkusit světlo. Nejspíš si zanadáváte, proč sakra nejde elektřina, když to nebylo předem ohlášeno a nestala se ani žádná přírodní pohroma. Nakonec se nějak zvládnete upravit a spěcháte na tramvaj. A ona nikde. Vlastně se zdá kolem tak nějak všeobecně mrtvo. Zkusíte počkat na další tramvaj, ale ani ta nepřijede. Rozhodnete se jít pěšky. Zavoláte šéfovi, že přijdete později do práce, ale ten vám řekne, že ani nemáte chodit, protože ani tam elekřina nefunguje. Jdete tedy domů a obvoláte známé, kteří vám řeknou totéž. Zavoláte kamrádce do blízkého města, že nemá jezdit, protože návštěva bez elektřiny by asi nebyla nic moc. A ta vám sdělí, že jejich město je na tom stejně. To už vám začne být divné. A tak to půjde dál a dál, až se nějakým způsobem dozvíte, že elektřina nejde v celé zemi. A později, že ani v těch okolních.

Co by se asi stalo, kdyby se svět jednoho dne ocitl bez elektřiny? No, křovákům a primitivním kmenům někde v džungli by to asi bylo úplně jedno, nebo by to spíš vůbec nezaznamenali. Ale co my ostatní, kteří jsme si zvykli elektřinu používat od prvních minut našeho dne?



Taková situace by nejspíš dočasně vyřešila problém s přelidněním. Tak čtvrtina obyvatel moderního světa by z toho zjištění dostala infarkt a další čtvrtina by skočila ze skály, protože by nemohla žít s pomyšlením, že se nedostane na facebook, nevyžehlí si vlasy, neuvidí nedělní zápas nebo bude nedej bože muset zapojit ruce. No a nějaká část by také bohužel zemřela, protože i k operacím či výrobě léků je elektřina potřebná. A proč dočasně? No, co je tak asi nejlepší zábava, když nejde proud? ;)

No a ti, co by to přežili, by se nejspíš za nějakou dobu vrátili do středověku. Nejprve by se ale společnost musela vyrovnat se spoustou problémů než by se stabilizovala. Pokud by se stabilizovala. Jelikož jsme dnes zvyklí na rychlost předávání informací a skoro všechno je o počítačích a jiných přístrojích, zhroutilo by se téměř vše, co známe. Zpřetrhaly by se kontakty, doprava by zkolabovala, vznikaly by nejspíš nejrůznější sekty, ekonomiky by byly v... no, víte kde asi.
Myslím ale, že i přes to všechno by část lidstva přežila a prostě by se naučila žít bez elektřiny. I když by to nebylo zrovna moc pohodlné, přesto by se tak žít dalo . Zvládly to miliardy lidí před námi, žily bez elektřiny celá tisíciletí.

Nebudu si hrát na borku a tvrdit, že já bych to bez elektřiny zvládla skvěle, že ji vlastně vůbec nepotřebuju a že je společnost díky ní zkažená atd. Vyrůstala jsem odmalička ve světě, kde byla elektřina naprosto normální záležitostí a jsem na ni zvyklá. I já nadávám, když nejde a vadí mi, když kvůli tomu nemůžu třeba na internet. Nemusím u něj sedět pořád, spíš mi vadí, když na něm nejsem, protože nemůžu, i když jindy je to možné, než proto, že jsem třeba chvíli někde, kde není signál vůbec.

Takovými místy jsou třeba chaty v lese. I bez elektřiny byly pobyty na chatách nejkrásnější chvíle mého dětství. Milovala jsem to a dodnes, i když už se na chatu skoro vůbec nedostanu (vlastní nemáme), toužím zase na chvíli vypadnout někam, kde je největší vymožeností rádio na baterky. Během takových pobytů mi nikdy nevadilo, že nemám televizi, internet nebo si vodu na čaj, která se napřed musela dopravit od studánky, musím ohřát v hrnci na kamnech. Po večerech jsem si klidně četla při svíčkách, ale častěji jsme je trávili všichni venku u ohně, třeba s kytarou nebo když nebylo moc teplo a hezky, uvnitř u karet a kostek.

Jako malé jsme se sestrou a kamarádkami trávívaly hodiny v lesích okolo chaty a stavěly si domečky z přírodních materiálů, případně pletiva, co zůstalo na zemi. V tu chvíli se ztrouchnivělé dřevo z pařezů stávalo chutnou pečení :) Sbíraly jsme smůlu a jehličí, a pak jsme vzaly toaletní papír a vyráběly louče. Co jsme se jenom nastřílely z luků vytvořených z ohnutých proutků a provázku. Na Velikonce nám "zajíček" schovával sladkosti ve skalách.

Byly to krásné časy. Ale i když mi pár dnů bez elektřiny a všeobecného spěchu, který s jejím využíváním jistě také souvisí, přijde osvěžujících, budu asi spíš doufat, že den, kdy se svět ocitne bez elektřiny, nenadejde.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sophia-l sophia-l | Web | 8. října 2011 v 19:35 | Reagovat

Teda, koukám. Tohle je nejdelší článek na TT, co jsem kdy viděla! Ale je moc dobrý. Myslím, že lidstvo je natolik zkažené, že první, co by bylo, kdyby nešla na celé zemi elektřina, tak by se začalo rabovat. A ironií toho všeho by bylo to, že lidé by kradli v obchodech s elektrem. Já osobně jsem bez eletřiny úplně v pr....

2 sibelinne sibelinne | Web | 8. října 2011 v 19:59 | Reagovat

[1]: No, můj článek o společnosti byl o dost delší :D A dík za pochvalu. To jo, rabovalo by se určitě.

3 Elemona Elemona | Web | 10. října 2011 v 13:02 | Reagovat

Na první místo si nějako nemůžu odpustit jednu menší připomínku: Bez elekřiny by nefungovaly ani telefony ;-) (i když je možné, že mají nějaké záložní zdroje, ale kdo ví, na jak dlouho a na jakou zátěž).

Jinak ale hezký článek! ;-) To s tím skákáním ze skály je vtipné! :-D

Když jsem já psala, nějak moc jsem se nezamýšlela nad tím, co bych dělala, kdyby teď najednou a napořád přestala fungovat elektřina. Asi bych byla zprvu naštvaná, nešťastná (například bych neměla v podstatě žádnou možnost si s tebou popovídat :-( ), ale později bych si asi chtě nechtě začala zvykat. Bylo by to těžké, ale ze skály bych kvůli tomu fakt neskákala. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama