Lingvisté za zrcadlem

10. října 2011 v 23:34 | Sibelinne |  Zážitník
Vlastně bych měla napsat spíš Za zrcadlem. To je totiž název čajovny, kam jsem dnes zašla posedět se třemi spolužáky. Jak jste jistě uhodli z nadpisu, jsme studenti lingvistiky.

V čajovně jsem byla teprve podruhé v životě, a i když ta první byla celkem pěkná, na tuhle neměla. Pěkně zařízené, přijemná obsluha, nabídka deskovek a Cranberries, které jsem sto let neslyšela. Někoho asi při pohledu na název napadne, že by to mohlo mít souvislost s Alenkou. A taky že ano. Interiér čajovny byl laděn do tohoto stylu. Několik zdobených zrcadel, po stěnách malůvky Houseňáka a kočky Šklíby, na wc byly pánské záchody označeny kartou kluka (nebo Janka, jak chcete) a dámské... ano, uhodli jste, dámou. No a my jsme byli taková bláznivá čajová společnost.


A o čem že se baví lingvisté? Asi už je to nějaká nemoc, ale samozřejmě převážně o jazycích :) Ať už čekáme před posluchárnou nebo sedíme v čajovně, na jazyky prostě vždycky dojde. Ale mluvili jsme i o jiných věcech. Zkritizovali jsme Francouze, padlo pár vtipů, probrali jsme politiku, náboženství a kdo ví co ještě. Divné, dřív byla taková témata jaksi mimo mě a teď mi to přišlo zábavné.

Vždycky se musím pousmát, když náhodou vyslechnu nějaký rozhovor lidí určité studijní/profesní/zájmové skupiny. Bývají to velmi specifické rozhovory, plné výrazů, kterým ostatní nerozumí, ale pro ně jsou naprosto normální. No a pomyslela jsem si, co by asi někdo říkal, kdyby pořádně poslouchal nás. Většina lidí, co už jsou nějakou dobu ze školy a nestudují jazyky, by asi stěží věděla, co je to konsonant, natož jaký je rozdíl mezi velárou a laryngálou. A my jsme tam "mluvící" období mé malinké sestřičky dělili na velární a labiální :D

Samozřejmě jsme jen nemluvili, ale také se čajovalo. Chtěla jsem zkusit něco nového a zkusila jsem tedy svůj první oolong (alespoň podle lístku :D), a jelikož miluju fantasy, vyhrála to "Vodní víla". Došlo i na dýmky (zvláštní je, že nikdo z nás jinak nekouří). První byla sice větší než jsem zvyklá vídat, ovšem ještě docela normální. Pak ale spolužákovi přinesli vodárnu sice krásnou, ovšem s tím, co trčelo ze šlaušku, by se dalo šermovat, nebo možná spíš lovit kance :D Proběhl i krátký pokus o čtení z čajových lístků. Ovšem nebyl příliš úspěšný.

Snad jediné, co bych dnešnímu večeru vytkla, bylo to, že jsem teď totálně rozlámaná :D Ono sedět na zemi od půl šesté až do zavíračky někdy po desáté se na vás podepíše. Už jsem vážně nevěděla, jak si mám sednout. Když jsem se zapřela, abych si natáhla a prokrvila nohy, začala se mi odkrvovat ruka :D A tak pořád dokola. A taky tam bylo nějakou chvíli tolik lidí, že budu ráda, když zítra budu mluvit. No, alespoň dneska půjdu spát příjemně unavená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elemona Elemona | Web | 25. října 2011 v 16:03 | Reagovat

Hezké odpoledne, tedy spíš večer, koukám. :-)
Já taky byla 2x s kámoškou v čajovně, a řeknu ti, pohodička luxus :-) Kam se hrabou hospody! :-D

Ještě k těm slovům, konsonant jsem kdysi věděla (není to souhláska? :) ), ale u těch ostatních se zatím též moc nechytám... Třeba budu časem vzdělanější. ;-)

2 sibelinne sibelinne | Web | 25. října 2011 v 18:30 | Reagovat

[1]: Ano, konsonanty jsou souhlásky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama