Bývalo tu horko aneb Není třeba jezdit do Salemu

2. prosince 2011 v 17:19 | Sibelinne |  Skřípu zubama
Když jsem viděla název aktuálního tématu týdne, měla jsem skoro až pocit povinnosti na něj napsat článek. A proč? Bydlím totiž ve Velkých Losinách, které jsou kromě ručního papíru a lázní bohužel nechvalně známé také kvůli čarodějnickým procesům, ke kterým zde a v okolních oblastech docházelo v 17. století.

Pro většinu lidí dnes pálení čarodějnic znamená jít se, ať už v kostýmu či bez něj, opít na nějakou zábavu a večer se podívat na hořící figurínu. Popravdě, i když bydlím tam, kde bydlím, dřív to pro mě znamenalo to samé (až na to, že jsem se neopíjela). Asi bych se o čarodějnické procesy nikdy nezajímala nějak hlouběji, nebýt projektu na střední škole. Nejdřív se mi do toho vůbec nechtělo a říkala jsem si, jaká to bude otrava. No, moc zábavné to občas opravdu nebylo, ale myslím, že práce na něm byla nakonec dost poučná.

Níže je odkaz na sborník prací naší třídy, který jsme na toto téma vypracovali. Je možné si ho také stáhnout v PDF, stačí do Googlu zadat "Co bylo včera není dnes?" a měl by to být jeden z prvních odkazů. Koho to trochu více zajímá, může si také přečíst knihu Kladivo na čarodějnice či shlédnout stejnojmenný film.


A jak že to vlastně všechno začalo? Nebudu popisovat, jak začaly procesy na Jesenicku, protože to popravdě ani nevím, můžu vám ale říct to, co jsem tehdy na střední zjistila o losinských a šumperských procesech.


Na počátku byla žebračka Maryna Schuchová. Jednou v kostele byla viděna, jak si schovala hostii do šátku (nebo jinam, verzí je několik). Měla ji zřejmě prodat hospodářce, aby jí kráva začala více dojit. Taková maličkost, že? Tato zpráva se ale dostala až k uším hraběnky Angeliky Sybily z Galle, rozené Žerotínové. Jako silně věřící žena se začala obávat, že by mohlo jít o případ čarodějnictví a nechala to tedy prošetřit.

Do Velkých Losin, které tehdy spravovala za nezletilé synovce, byl povolán inkvizitor František Jindřich Boblig, jenž se již předtím účastnil na Jesenicku podobných procesů. Vyslýchal Marynu Schuchovou a posléze i další. Když se ale odmítaly přiznat, požádal o možnost použít tzv. ,,práva útrpného". Přeloženo - mučení. Hraběnka nejdřív váhala, nakonec mu ale toto právo udělila.

Začalo to žebračkou, pokračovalo bohatšími občany, nejen z Losin, ale i okolních vesnic a blízkého Šumperka. Věděli jste, že ,,soudní výdaje" platili sami obvinění či jejich příbuzní? A co se asi stalo s jejich majetkem po odsouzení? A že odsouzených nebylo málo. Pochopitelně se na mučidlech dříve nebo později většina lidí přiznala a ze strachu obvinila i další nevinné lidi. Rodinu, sousedy, dokonce i duchovní, kteří měli sloužit černé mše na Petrových kamenech i jinde či pořádat čarodějnické svatby, účastnit se orgií a křtít ve jménu ďábla.

Obvinění z čarodějnictví se nevyhnul ani losinský farář Tomáš König. Byl zpovědníkem některých vyslýchaných. Spolu s dalšími dvěma kněžími podepsal dokument, v němž stálo, že obviněné ženy při zpovědi prohlásily, že se přiznaly pouze díky mučení a že ze strachu obvinily další lidi. Všichni tři byli ochotni to dosvědčit přísahou. Doslechl se o tom ale Boblig, který jim začal vyhrožovat a ostatní dva kněze zastrašil. König ale neustoupil a prohlašoval, že ženy ještě na hranici volaly, že jsou nevinné. Bobliga to pochopitelně rozčílilo, díky procesům si přišel na slušný majetek. Ze začátku na Königa nemohl, tak ho nechal alespoň přeložit. Později proti němu nashromáždil dostatek obvinění, ovšem König již souzen nebyl, zemřel předčasně ve třiceti letech.

Dnes nám tehdy vznášená obvinění připadají směšná, ale uvědomte si, v jaké době žili oni. Strach. To byla nejspíš hlavní příčina všeho. Tenkrát lidé na čarodějnice opravdu věřili a báli se jich. Tehdy stačilo, aby se na vás soused zamračil a už jste se strachovali, jestli vás nezačaroval. Zemřelo vám tele? Čáry. Bohužel toho také nejspíš dost lidí využilo. Má někdo v okolí až nechutný úspěch, zatímco vám se nedaří? Někdo vás ošklivě pomluvil? Proč mu to nevrátit tak, že jen lehce naznačíte...

Během těchto procesů zemřelo přes sto nevinných lidí, a nebýt zásahu císaře, možná by se rozrostly ještě víc. A to vše kvůli jedné ukradené hostii. A víte, co ještě mě na tom hrozně vytáčí? Říká se, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. U Bobliga se asi zasekly. Muž, který způsobil tolik utrpení a připravil o život spoustu nevinných lidí, se dožil poměrně slušného věku a dokonce se na stará kolena ještě oženil.

Myslím, že otazník za názvem našeho školního projektu tam patří. Opravdu je jisté, že už se to nebude opakovat? Je dnešní lidstvo připravené připustit neexistenci čarodějnic? Nejsem si tím tak jistá. Podívejte se na hrůzné případy exorcismu, které se dějí i v dnešní době. Stačí se narodit ve špatné oblasti a díky například epilepsii či zvláštnímu znaménku jste považování za posedlé ďáblem. A ,,vymítání" spousta lidí nepřežije.

Nezbývá než doufat, že se lidé umoudří a přestanou takové věci praktikovat. Nepociťuji ale v tomhle směru příliš velké naděje. Strach z neznámého, touha po moci a závist se neřídí kalendářem. Vždy tu byly a bohužel nejspíš i vždy budou.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 papája papája | Web | 2. prosince 2011 v 18:25 | Reagovat

Zajímavej článek. Konečně jsem natrefila na nějakej článek tématu týdne, kde neni jedna věta typu: "je to fakt hrozný, lidi byli blbý..." ;-)
Lidi v průběhu dějin dělali různý věci, ze strachu, kvůli majetku, pro slávu,... řekla jsi správně, že naším úkolem je, abychom se z toho ponaučili. Bohužel v některých koutech světa se čarodějnice stále honí. A nemusí to být jen čerodějnice. Lidi prostě využívají strachu, aby manipulovali s ostatními ve svůj prospěch.

2 sibelinne sibelinne | Web | 2. prosince 2011 v 18:30 | Reagovat

[1]: Viz různé sekty, co ti namluví, že když se budeš stýkat s některými členy rodiny a nedáš jim veškerý majetek, tak tě dostane ďábel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama