Leden 2012

Tarja Turunen 13. 1. 2012 ve Zlíně 2/2 - Koncert

15. ledna 2012 v 22:13 | Sibelinne |  Trocha kultury nikoho nezabije
Jak jsem psala v předchozím článku, byla jsem zase v první řadě, jen tentokrát ne krásně uprostřed, ale nalevo od podia. Ovšem díky tomu jsem viděla Tarju přicházet a naštěstí během koncertu dost často chodila na naši stranu. A dívala se několikrát naším směrem a mám pocit, že jsme se i střetly na chviličku očima. A mrkla na nás :D Ale to trochu předbíhám.

Nejdřív pár slov k předkapele. Byli to nějací Italové, Hollow Haze nebo tak nějak se jmenovali. Podle mých zkušeností se předkapely dají přetrpět, ale sama bych si je nepustila. Tohle byl taky ten případ. Hráli celkem poslouchatelně, ale můj vyhledávaný styl to není. Alespoň jsem si na nich mohla vyzkoušet ucpávky, které jsem si tentokrát vzala :D (po WT jsem ještě asi dva dny neslyšela stoprocentně). Jak jsem předpokládala, slyšela jsem docela dobře, jen to bylo o trochu tišší než jsem chtěla, takže na Tarju už jsem měla jen jednu. To jsem pak slyšela dobře a měla aspoň jedno ucho funkční :D Repráky totiž visely přímo před námi. A kromě nich ještě před podiem visela jakási průhledná černá látka a na ní byla Tarjina tvář.

Kolem deváté už jsme napjatě čekali, kdy se objeví Tarja a spol. a pár minut na to už konečně začali přicházet. Když jsem zahlédla Tarju, jak leze na podium v masce, byla jsem nadšená. Jak maska (která z mého pohledu vypadala trochu jako losí parůžky :D) slibovala, první píseň byla Anteroom of Death. Nevěřila bych, že ji uslyším naživo. A takových překvapení bylo během večera ještě pár.

Tarja Turunen 13. 1. 2012 ve Zlíně 1/2 - Před a po

15. ledna 2012 v 21:30 | Sibelinne |  Zážitník
Jelikož mám kromě "reportáže" z koncertu potřebu se vykecat i z toho, jakou jsem měla cestu a co se dělo potom, píšu o tom samostatný článek. Původně jsem to chtěla dát dohromady, ale trochu se to protáhlo. Alespoň to ti, které zajímá jen koncert, nebudou muset hledat.

Posledních pár let jsem měla pátky 13. vlastně spíš šťastné než nešťastné a nikdy jsem nebyla nijak extra pověrčivá, ale musím říct, že tento pátek se až na vystoupení Tarji moc nepovedl.

Mám teď období plné starostí - zkoušky, stěhování z jednoho privátu na druhý, do toho plánování cesty na koncert (a nepovedly se mi nehty, hrůůůza :D). Zkrátka nálada nebyla od rána nic moc. Dopoledne jsem balila a po obědě si ještě kontrolovala, jestli mám napsané všechny spoje a popsanou cestu k hale. A taky jsem si lámala hlavu s jízdenkou. Nakonec jsem se pouhých pár hodin před odjezdem rozhodla, že pojedu dřív, jinou trasou, abych si mohla koupit zpáteční.

...když za ideál krásy slouží kostra potažená kůží

4. ledna 2012 v 21:03 | Sibelinne |  Skřípu zubama
K napsání tohoto článku mě inspirovalo to, že už mě docela vytáčí, jak na mě odevšad vyskakují články a reklamy související s hubnutím. Všimli jste si toho? Kolik se toho na nás valí? Denně narazím na x článků nabízejících rady a ,,zaručené" recepty na zhubnutí, vytvarování nebo udržení štíhlé postavy. Napadá mě: to je to, sakra, opravdu tak důležité? Proč kolem toho lidi tak nadělají?


Ať už si to připustíme nebo ne, žijeme v době, která boubelkám příliš nepřeje. Jako ideál krásy nám jsou podsouvány modelky a herečky, které jsou téměř vždy hubené (ačkoliv existují i modelky plnějších tvarů, viz Mia Tyler a naštěstí už některé módní domy nepouštějí na mola ty, které jsou příliš vyhublé). Bohužel si je spousta dívek a žen bere za své vzory. Už ale nevidí, že je často líčí a oblékají profesionálové a jejich fotky bývají někdy i dost upravené a že se doma u televize od ,,obyčejných smrtelnic" zase tolik neliší.