Květen 2012

Surfování v listí...

2. května 2012 v 19:32 | Sibelinne |  Kouřové signály
...je jeden z mých oblíbených sportů. A jak že se provozuje? No, nejdřív musíte vystrčit nos z domu a najít si nějaký pěkný kopec, případně břeh přehrady, kde je vrstva loňského spadaného listí (lze provozovat i na podzim v čerstvém). Při snaze slézt dolů z kopce se snažte jít co nejhlubší vrstvou listí po co nejprudším svahu. Poté, co vám podjedou nohy, se snažte udržet rovnováhu a nenabít si dr... ústa, případně něco jiného.

U spousty lidí je bohužel problém už u prvního bodu. Přiznejte se, kolik z vás má ,,za barákem" les nebo park, kde jste nebyli sto let? Já sama si vyjdu do přírody poměrně často. Když je hezky, třeba i několikrát denně, pokud mám volno. Ne všude se tento sport dá provozovat. Skvěle to ale šlo třeba na kopci nad velkolosinským zámeckým parkem. Nebyla jsem tam už věčnost, ale nedávno jsem se prostě sbalila a šla si na něj vylézt. Překvapilo mě, jaký krásný kousek přírody mám "u zadku" a vůbec tam nechodím.

Bylo tam tak nádherně, že se plánovaně tak hodinová procházka nakonec protáhla na tři hodiny. To se mi vlastně stává poměrně často. Hlavně, když jsem někde, kde to neznám. Třeba v lesích kolem Kramolína, kam občas jezdíme, to ještě nemám tak probádané. Nedávno jsem se chtěla někde vylepit s knížkou, ale nakonec se mi to povedlo asi až po hodině a půl, po tom, co jsem asi třikrát slezla a vylezla do kopce. Pokaždé si totiž říkám, co se asi skrývá tam za tou zatáčkou, kam vede tahle cestička, jak to asi vypadá támhle, co to roste tam u té břízy... Tohle včera způsobilo, že i když se mi ven moc nechtělo, nakonec z toho byla asi desetikilometrová procházka.