Na kráse nezáleží? Ale prosím vás...

15. června 2012 v 20:34 | Sibelinne |  Kouřové signály
Ať už si to přiznáme nebo ne, každý z nás se honí za krásou. Někdo za fyzickou, jiný za ,,vnitřní" a další třeba za krásou okamžiku. Touha po krásnu prostě patří k životu. Pokud se najde někdo, kdo o sobě prohlašuje, že mu na kráse nezáleží, ať si představí, že žije den co den v hnusném prostředí s ošklivými lidmi a zvířaty, kde místo hudby zní kakofonická směs zvuků a květiny jsou všechny stejně našedlé a páchnou, a pak uvidíme, jestli si to přece jen nerozmyslí.

Vlastně ani nevím, proč si někteří lidé tak odmítají připustit, že jim záleží na kráse. Na tom přece není nic špatného, pokud se to nestane posedlostí. A jak jsem už řekla na začátku, nemusí jít jenom o krásu fyzickou. I když... přiznejte si to, i vy se občas koukáte po přitažlivých exemplářích opačného (no, někdy i stejného :)) pohlaví druhu hommo sapiens, byť máte třeba zrovna rádi někoho, kdo není tak úplně manekýn. Pokud s tím krasavcem nehupnete do postele, tak o co jde?

Kromě vzhledu mohou být samozřejmě lidé krásní i uvnitř, a nemyslím si, že to je blábol, něco, co se "jenom tak říká, když nechcete urazit ošklivku". Znám pár lidí, co nejsou vyloženě oškliví, ale spíš tak nějak obyčejní, ale jsou sympatičtí, přátelští, usměvaví, vtipní a třeba i umí něco obdivuhodného. Takových lidí si pak člověk váží, ať už vypadají jakkoliv. Co s krásným člověkem, se kterým si nemáte co říct a nudíte s ním k smrti?

No a dostáváme se k dalšímu bodu a to je krása okamžiku. Taky už jste někdy zažili chvíli, kdy vám něco připadalo tak krásné, že jste se prostě museli zastavit a chvíli na to jenom zírat? Mně se to stává docela často, když jsem někde v přírodě. Kolikrát mnou projede taková jakoby vlna radosti nebo jak to popsat, prostě si jenom užívám to, že jsem v krásném prostředí. Nebo se mi to stává při poslechu oblíbené hudby. Některé písně, ať už s textem nebo instrumentálky, mě dokáží naprosto zklidnit, dojmout skoro až k slzám nebo naopak vyburcovat a přimějí mě prožít pozitivní emoce. A to je vám někdy opravdu krása :)

No, mohla bych k tomuto tématu pokračovat do aleluja a napsat článek dlouhý jak toaletní papír, ale myslím, že to není potřeba. Však vy víte nejlíp, co je pro vás krásné :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Choki Choki | Web | 15. června 2012 v 20:48 | Reagovat

Úplne súhlasím!
Každý píše o tom, že každý je krásny, na kráse nezáleží, ako máš pekné vnútro, ale predsa, každý sa obzrie za krásou.... :-)

2 Vendy Vendy | Web | 19. června 2012 v 11:21 | Reagovat

Ano, ano a ano. Skvělé! Taky mi tvrzení o vnitřní kráse připadá pokrytecké. Ne že by nebyla, ale každý z nás dá (bohužel) na první dojem. Ale pořád tu platí, že po prvním dojmu přichází ten druhý... :-D
A tam už se dá ona vnitřní krása najít spíš.
A věřím tomu, že existují lidé krásní na venek i uvnitř.
Šťastlivci!

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 23. července 2012 v 13:23 | Reagovat

Naprosto souhlasím. S článkem i komentářem od Vendy. Věta "Na kráse nezáleží." je opravdu spíš klišé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama