Září 2012

Tak trochu jiná víra

23. září 2012 v 10:41 | Sibelinne |  Kouřové signály
Tenhle článek nebude o náboženství. Je k tématu týdne a bude o víře ve víly a jiné bytosti.

Abych pravdu řekla, ani nevím, jestli vlastně věřím na víly, skřítky, dryády a další bytosti. Řekla bych, že spíš doufám, že existují. Asi mám tak nějak pocit, že pokud ano, svět to dělá jaksi krásnějším, i když je nevidíme.

Možná jste si v některých starších článcích, alespoň v tom minulém, všimli, že o nich mluvím, jako by to byla běžná součást života. Pro mě vlastně tak trochu je. Od dětství miluju fantasy. Od dob Harryho Pottera už jsem toho přečetla hodně a začala jsem taky psát (i když si musím přiznat, že než něco dopíšu, tak pravděpodobně pomře několik set generací jepic :)). Milovník, a zejména autor, fantasy prostě musí vidět svět jinak. Jak by vůbec dokázal někdy něco stvořit, kdyby si neuměl představit, že ten velký kus skály před ním je možná zkamenělý obr?

Vyprávění o výpravě

4. září 2012 v 18:30 | Sibelinne |  Zážitník
To bylo dneska dobrodrůžo. Vydala jsem se prozkoumat zas další kousíček světa. Kousek od Kramolína, kde momentálně peleším, jsou dvě elektrárny - Dukovany a Dalešice. Dalešická elektrárna je od vesnice kousíček, chodím k ní docela často, ale nikdy jsem nebyla až dole. Až do dneška.

Šla jsem serpentinamovitou cestou až dolů a konečně jsem ji viděla taky zespodu a ne jenom z hráze. Kolem cesty jsou pěkné lesy a viděla jsem i srnce.

Dole na jakési betonové zdi, která asi brání svahu v rozpadání, byla taková břidlicová... obrazec a cosi, co vypadalo jako velký umělý piškot. A u brány elektrárny je posezení pro turisty a nějaká... no, říkejme tomu expozice. Prostě cosi z betonu a do toho asi uřezané kusy obrovských trubek a mezi tím cestičky z břidlice. V jedné té trubce bylo cosi jako kulatý stůl :) Možná si tam někdy půjdu číst. Ono to hučení elektrárny je takové monotónní, takže ani moc neruší a je tam hezky.